Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

12.12.2017, 22:55 CET
Juliánské datum: 2458100.41
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 00:16) Měsíc (↓ 12:25)

Stáří (dny): 24.4

(↑ 06:44) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

MIMOŘÁDNÝ PLANETKOVÝ ZÁKRYT HVĚZDY 7 mag. PŘICHÁZÍ DALŠÍ POZITIVNÍ POZOROVÁNÍ


Planetka Polyxo těsně u hvězdy, kterou zakryje (jasná hvězda uprostřed, planetka vlevo). Foto. J. Šmelcer.Během noci 29./30. ledna 2004 to vypadalo s počasím beznadějně. Ani oficiální předpověď pro ČR nedávala velkou naději. Nicméně, vyplatilo se vyčkávat a stav počasí bedlivě sledovat. Vynikající práci odvedli pozorovatelé ze Vsetína.

Jiří Srba ze vsetínské hvězdárny napsal: „Dámy a pánové mám to. První pokus se sledováním planetkového zákrytu a je to tam.

Právě jsem nasnímal driftem na CCD kameru ST7 pres teleojektiv MTO 8/500 zákryt hvězdy SAO 94989 planetkou Polyxo.

Ještě deset minut před zákrytem to vypadalo, že to bude děsná pohroma, a že jediné, co mi zbude do rána budou omrzlé ruce a kruhy pod očima. Obloha není úplně čistá, ale udělala se díra v té nižší oblačnosti a přes tu horní cirrovitou CCD hravě prokoukne.“

Je to zatím jediné pozitivní hlášení tohoto mimořádného planetkového zákrytu z našeho území. Pozitivní CCD pozorování by měli i na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale nedopatřením se jim podařilo snímek smazat. Situaci popsal L. Šmelcer: „Všechno vypadalo dobře, pokud tam byla ST7. Snímky planetky a hvězdy byly normální. Potom jsme namontovali na Celestrona Oskara, ale bez šance tu hvězdu najít. Jednak jsem musel přeostřovat, ale vzhledem k tomu, že jsem to zkoušel poprvé hodinu před zákrytem, bylo mi jasné, že se to asi nepovede. Čas se krátil. Spásná myšlenka.

Vrátím ST7 na Celestrona a na 20cm dalekohled dat Oskara. Ovšem v našem 3metrovem ohnisku hvězda 7,5 mag je na hranici viditelnosti. Prostě to nešlo. 20 min před zákrytem. Opouštím myšlenku snímat úkaz Oskarem a soustředím se na CCD kameru ST7. Obraz je ale rozostřený. Hvězdu jsem nastavil okamžitě, to mi jde, čas ubíhá a rychle přeostřuji.

Pokusím se o metodu driftu. 5 minut před zákrytem je hvězda jaktak zaostřena a natlačím ji do levého kouta, aby běžela přes obrazovku. Tou levou stranou ve stresu jsem si nebyl jistý. Poslední korekce polohy byla provedena 2 minuty před zákrytem.

Nastavím expozici 90 s a vyčkám do času 23h06m30s. Odpočítávám a současně, kdy kolega vypíná pohon dalekohledu, začínám exponovat. Nyní je to už věc techniky a přírody. Nervózních 90 s, snímek se začíná vyčítat.

Za malou chvíli se objevuje na monitoru. Je tam tlustá čára v jednom místě přerušená, pak zase pokračovala až mimo obrazovku. Radost, nadšení. Nebyl jsem si vsak úplně jistý jestli je to opravdu reálné zhasnutí té hvězdy a zároveň chci zjistit, jak dlouhý čas trvá, než hvězda přeleze z jednoho rohu do druhého.

Dělám další snímek a zjiš?uji, že ten interval je asi 45 s. Z toho pak mohu určit dobu trvání zákrytu. Takže, kdo se vyzná trochu v programu CCD kamery CCDOPS, pak zná funkci autograb. To se dělají snímky jeden za druhým a automaticky se ukládají. To byl případ té první série snímků, kdy se planetka přibližovala ke hvězdě. V případe zákrytu jsem fotil jenom jeden snímek, takzvaný světlý. No už to nebudu dlouho natahovat, je zcela na snadě, že se ten snímek se zákrytem neuložil a přefotil jsem ho tím druhým, z čehož logicky vyplývá, že mám .....

Jediné, co mohu sdělit, je to, že to byl pěkný zážitek, z mlhavých vzpomínek na snímek s přerušenou stopou nastal zakryt asi tak něco mezi 5-10 sec po začátku expozice a samotný trval něco kolem 10 sec. Chybu si nedovoluji odhadnout.“

V pohotovosti bylo mnoho stanic. Pozoroval také K. Hornoch z Lelekovic: „Já jsem se snažil pozorovat pomocí 13cm RL, večer byla situace s počasím beznadějná, ale pak se to začalo čistit.

Asi hodinu a půl před zákrytem se to dost pročistilo a byly cirry a místy hustší oblačnost, tak jsem připravil dalekohled a našel zakrývanou hvězdu. Po celou dobu byly podmínky takové, že hvězda byla slušně vidět, 2 mag nad limitem a víc. Ještě 40 sekund před předpovězeným časem zákrytu pro moje pozorovací místo byla hvězda vidět a pak pomalu zablikala, pohasla a zmizela. Zakryl ji jediný hustý mrak na celé obloze. Objevila se asi 3 minuty po předpovězeném čase zákrytu. Pak ještě na asi 2 minuty zmizela za mrakem a od té doby je zase pěkně vidět, je v tom místě téměř čisto. Pěkně mě to naštvalo:-((((

Hlavně proto, že jsem asi byl celkem blízko hranice stínu, takže a? už pozitivní nebo negativní pozorovaní by bylo dost užitečné...

Co se dá dělat. Minulý zákryt planetkou Circe jsme se snažili za podobně špatného počasí sledovat pomocí CCD na 62cm dalekohledu Masarykovy univerzity společně s Daliborem Hanžlem, hvězdu jsme měli nastavenu u okraje pole, ale asi hodinu před zákrytem se úplně zatáhlo, takže jsme nemohli pozorovat. Planetka však byla o 0.6 mag jasnější než zakrývaná hvězda ve filtru I, takže pokles by byl jen kolem 0.5 mag.“

Beznadějné zataženo v době zákrytu hlásili P. Kušnirák z Ondřejova, hvězdárna Prešov, hvězdárna v Modre, J. Mánek z Prahy (podobně jako u Kamila Hornocha hvězdu v době předpokládaného zákrytu zaclonil mrak, který přišel 10 min před zákrytem a několik minut po zákrytu byl pryč),

Štěstí měli kolegové J. Koza, T. Pribula, S. J. Shugarova a Z. Kanuchová ze Slovenska, kteří pozorovali na AÚ SAV Stará Lesná. J. Koza píše: „s radostou mozem oznamit, ze pocasie, obloha a nutna davka stastia k nam bola uplynulu noc priaznivo naklonena a uspesne sme napozorovali zakryt hviezdy planetkou Polyxo. Simultanne sme to robili v dvoch kopulach G1 a G2. (G1: CCD metoda drift-scan, G2: fotoelektricka metoda).“

Jediné mínus je to, že v profilu je Stará Lesná jen 3 km jižně od Speila. Pozorování tedy příliš nepřispěje k vytvoření profilu planetky, ale spíše k ověření pozorování J. Speila (viz níže).

Ze světa další pozitivní hlášení přišlo z Polska od J. Speila, který pozoroval u města Walbrzych. Naměřil délku trvání zákrytu 19.3 s a nastal ve 23h 07m 04.1s UT (pozorováno 15-cm reflektorem na ekvatoreální montáži). Během pozorování měl dobré pozorovací podmínky a teplotu naměřil –2o C.

Bude to pravděpodobně jediné pozitivní pozorování z Polska, protože obecně, počasí na Polskem bylo podobně jako u nás dosti nepříznivé, píše Marek Zawilski, který pozoroval u Krakowa a hustá oblačnost tam hvězdu zakryla již kolem 20h.

Naopak jasno, ale zákryt nenastal hlásí A. Tibor, Maďarsko (v blízkosti Szegedu), S. Bolzoni, Itálie (blízko Busto Arsizio), J. Harper, Anglie (Highfield, Scarborough u města Scarborough), J, Stevens, Stoke-on-Trent, Anglie, P. Degrelle, Maisnil les Ruitz, Francie, S. Sposetti, Gnosca, Švýcarsko, E. Frappa, St-Etienne, Francie, B. Thooris, Menen, Blegie, S. Basso, Cernusco Lombardone, Itálie.

Podle J. Mánka, který snímek zpracovával a dal dohromady s pozorováním J. Speila, vychází jako tvar planetky elipsa o velikosti 150x121 km. Středová čára podle Mánkovy předpovědi byla jen 4 severněji od reálné a čas předpovídal asi o 4 sekundy dříve než nastal.

Předpověď počítala s kruhovým profilem o průměru 148 km a výše zmíněná elipsa měla hlavní osu pootočenou asi o 35o vůči směru pohybu planetky. Takže ve výsledku byl pás zákrytu užší (v projekci na povrch asi 166 km), než se předpokládalo (204 km), píše Mánek.

(podle informací konferencí na internetu připravil DH)

Dalibor Hanžl, 01. 02. 2004, 18:34
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS