Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 12:18 CET
Juliánské datum: 2458098.97
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 22.9

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

MIMOŘÁNÝ ZÁKRYT HVĚZDY 7 mag: VSETÍNŠTÍ POZOROVATELÉ ÚSPĚŠNÍ


Pozitivní pozorování zákrytu hvězdy planetkou Bertholda z 26. 8. 2003. Foto: P. Kušnirák.Během včerejší noci to vypadalo s počasím beznadějně. Ani oficiální předpověď pro ČR nedávala velkou naději. Nicméně, vyplatilo se vyčkávat a stav počasí bedlivě sledovat. Vynikající práci odvedli pozorovatelé ze Vsetína.

Jiří Srba ze vsetínské hvězdárny napsal: „Dámy a pánové mám to. První pokus se sledováním planetkového zákrytu a je to tam. Právě jsem nasnímal driftem na CCD kameru ST7 pres teleojektiv MTO 8/500 zákryt hvězdy SAO 94989 planetkou Polyxo.

Ještě deset minut před zákrytem to vypadalo, že to bude děsná pohroma, a že jediné, co mi zbude do rána budou omrzlé ruce a kruhy pod očima. Obloha není úplně čistá, ale udělala se díra v té nižší oblačnosti a přes tu horní cirrovitou CCD hravě prokoukne.“

Je to zatím jediné pozitivní hlášení tohoto mimořádného planetkového zákrytu z našeho území (resp. pozitivní CCD pozorování měli i na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale nedopatřením se jim podařilo snímek smazat).

V pohotovosti bylo mnoho stanic. Pozoroval také K. Hornoch z Lelekovic: „Já jsem se snažil pozorovat pomocí 13cm RL, večer byla situace s počasím beznadějná, ale pak se to začalo čistit.

Asi hodinu a půl před zákrytem se to dost pročistilo a byly cirry a místy hustší oblačnost, tak jsem připravil dalekohled a našel zakrývanou hvězdu. Po celou dobu byly podmínky takové, že hvězda byla slušně vidět, 2 mag nad limitem a víc.
Předpokládaná cesta stínu planetky Polyxo.
Ještě 40 sekund před předpovězeným časem zákrytu pro moje pozorovací místo byla hvězda vidět a pak pomalu zablikala, pohasla a zmizela.
Zakryl ji jediný hustý mrak na celé obloze. Objevila se asi 3 minuty po předpovězeném čase zákrytu. Pak ještě na asi 2 minuty zmizela za mrakem a od té doby je zase pěkně vidět, je v tom místě téměř čisto. Pěkně mě to naštvalo:-((((

Hlavně proto, že jsem asi byl celkem blízko hranice stínu, takže a? už pozitivní nebo negativní pozorovaní by bylo dost užitečné...

Co se dá dělat. Minulý zákryt planetkou Circe jsme se snažili za podobně špatného počasí sledovat pomocí CCD na 62cm dalekohledu Masarykovy univerzity společně s Daliborem Hanžlem, hvězdu jsme měli nastavenu u okraje pole, ale asi hodinu před zákrytem se úplně zatáhlo, takže jsme nemohli pozorovat. Planetka však byla o 0.6 mag jasnější než zakrývaná hvězda ve filtru I, takže pokles by byl jen kolem 0.5 mag.“

Beznadějné zataženo v době zákrytu hlásili P. Kušnirák z Ondřejova, J. Mánek z Prahy (podobně jako u Kamila Hornocha hvězdu v době předpokládaného zákrytu zaclonil mrak, který přišel 10 min před zákrytem a několik minut po zákrytu byl pryč).

Ze Světa další pozitivní hlášení přišlo z Polska od J. Speila, který pozoroval u města Walbrzych. Naměřil délku trvání zákrytu 19.3 s a nastal ve 23h 07m 04.1s UT (pozorováno 15-cm reflektorem na paralaktické montáži). Během pozorování měl dobré pozorovací podmínky a teplotu naměřil –2o C.

Bude to pravděpodobně jediné pozitivní pozorování z Polska, protože obecně, počasí na Polskem bylo podobně jako u nás dosti nepříznivé, píše Marek Zawilski, který pozoroval u Krakowa a hustá oblačnost tam hvězdu zakryla již kolem 20h.

Naopak jasno, ale zákryt nenastal hlásí A. Tibor, Maďarsko (v blízkosti Szegedu), S. Bolzoni, Itálie (blízko Busto Arsizio), J. Harper, Anglie (Highfield, Scarborough u města Scarborough).

Sledování zákrytů hvězd planetkami patří mezi velmi zajímavá pozorování a může být doplňkovým programem např. při pozorování proměnných hvězd. Výsledky pozorování umožňují zpřesnit dráhu, tvar a průměr planetky, případně objevit některá další tělesa, které se nacházejí v její blízkosti.
Stejně tak, může být odhalena duplicita zakrývané hvězdy.

Základním předpokladem pro realizaci těchto cílů, je vytvoření husté sítě pozorovatelů po celém světě. V rámci Evropy byla zřízena pozorovatelská sí? EAON. Její centrum je v Belgii a vydává pozorování mapky a předpovědi.

Příprava pozorování


Pokud máte možnost, doporučujeme Vám aby jste si hvězdu, která má být zakryta nalezli několik dní před vlastním zákrytem a spolehlivě ji identifikovali (platí zejména pro slabé hvězdy). Potíže s nalezením políčka, by mohli např. zmařit část pozorování v době, kdy je zákryt předpovězen těsně po setmění. Kromě toho, Vás před vlastním zákrytem čeká spousta práce.

V první řadě je nutné udělat korekci Vašich hodin podle přesného etalonového signálu (DCF 77), na který budete svá pozorování navazovat. Pro měření času používáme ručičkové nebo digitální stopky s mezičasem (v nouzi můžete použít dvoje stopky bez mezičasu).

Ještě lepší výsledky lze dosáhnout při používání magnetofonu, na který současně nahráváme časový signál a důležité časové okamžiky s možností mluveného komentáře průběhu zákrytu. Tyto okamžiky můžeme "značkovat" hlasem, elektrickým klíčem nebo mechanickým znamením. Při tom je však nutné zaručit rovnoměrný chod magnetofonu, který může být ovlivněn typem magnetofonu, teplotou, čerstvostí baterií,aj. Následné vyhodnocování časových údajů provádíme zásadně na tomtéž magnetofonu, na kterém byl pořizován záznam. Nelze totiž vyloučit malé rozdíly v rychlosti posuvu pásku u různých přístrojů.

Hvězdu, která má být zakryta bychom měli spolehlivě vidět, tomu také přizpůsobíme vhodné zvětšení. Také si ještě před vlastním pozorováním všimneme toho, zda je vidět planetka, příp. si poznačíme její poziční úhel.

Je výhodné, když hvězdu sledují na jedné stanici alespoň dva nezávislí pozorovatelé. Je to velmi žádoucí zejména u hvězd slabých, jejichž náhodné zmizení vlivem únavy oka nebo scintilace může osamělý pozorovatel považovat za zákryt. Pozdější konsultace s druhým (či několika dalšími) pozorovateli tak umožní "odfiltrovat" výše zmíněné náhodné efekty.

Potřebné vybavení


* Přijímač časových signálů: Nejsnáze dostupný je dlouhovlný přijímač pro příjem OMA 50 a některých blízkých rozhlasových stanic (DCF 77 Mainflingen, NSR; HBG Prangins, Švýcarsko; MSF Rugby, Velká Británie; RBU Moskva SSSR) jehož schéma bylo uveřejněno např. v Amatérském rádiu A/10 1976, 376; A/3 1979, 88; A/4 1979, 143.

Jiné řešení je využít doplňkového konvertoru ke standardnímu rozhlasovému přijímači dlouhých vln (viz Amatérské rádio A/4 1980, 152). V časových signálech mohou být zakódovány také některé další informace (např. hodina, minuta, kalendářní datum, číslo dne v týdnu, číslo měsíce a letopočet), ale o tom se dočtete v každé Hvězdářské ročence. V nouzi je možné použít časový signál čs. rozhlasu, který je zpravidla každou celou hodinu zařazován do vysílání. V dnešní době se též nabízí široké využití výpočetní techniky s časovou kalibrací.

* Stopky nebo jiné záznamové zařízení: Pokud používáme stopky, měly by mít alespoň jeden mezičas. Pro používaná zařízení bychom měli znát jejich přesnost (ručičkové stopky mají obvykle 0.1 s, digitální jsou přesnější (např. 0.01 s).

POZOR! Přesnost, kterou udáváme v protokolech EAON není reakční čas: je to součet zahrnující chyby udělané během pozorování a případného poklesu (nejistota v reakčním čase, nejistota v přesnosti stopek, přesná rychlost pásku).

* Dalekohled: V podstatě lze použít jakýkoli typ dalekohledu. Měl by mít dostatečný průměr, protože některé zákryty jsou počítány i pro hvězdy slabší než 11 magnitudy a mezní hvězdná velikost je limitována průměrem Vašeho dalekohledu.

Součástí každého dalekohledu by měla být i montáž, nejlépe s hodinovým pohonem. Pro pozorování lze ale použít i menší "školní" dalekohledy nebo triedry 6x30, 7x50, 10x50 apod., které jsou na našem trhu k dispozici (budete však pouze omezeni na jasnější hvězdy). Ovšem i tyto dalekohledy musí být upevněny na stabilním stativu.

Činnost při vlastním pozorování


Lze postupovat více způsoby. Zde popíšeme techniku pozorování nejběžnější s pomocí stopek, které mají jeden mezičas.

Cílem našeho pozorování budou dva úkoly:

1) určit délku trvání zákrytu,

2) stanovit časové okamžiky začátku a konce zákrytu v UT

Pozn. UT = světový čas; při všech astronomických pozorováních používáme vždy zásadně světového času (tj středního slunečního času pro nultý poledník procházející hvězdárnou v Greenwichi).

Postupujeme následovně:

a) své stopky vynulujeme,

b) V případě, že jsme zaregistrovali zákryt, zmačkneme stopky a začínáme registrovat čas,

c) při návratu jasnosti hvězdy na původní úroveň světla zmačkneme mezičas a hvězdu dále sledujeme,

d) v případě, že nedošlo k dalším zajímavým jevům (bliknutí, záblesku,...) přistoupíme k absolutnímu časovému navázání: Souběžně s časovým etalonem své stopky vypneme. Tento časový okamžik si zapamatujeme, protože pomocí něho vypočteme okamžik začátku a konce zákrytu.

Osobní rovnice (reakční čas, osobní chyba)


Kromě údaje o přesnosti, se kterým pracuje Vaše časoměrné zařízení (obvykle je udáno výrobcem nebo jinak přesně stanoveno) měli by jste ke svým pozorováním připsat také tzv. osobní rovnici, o kterou se všechny časové okamžiky opravují. Je to vlastně doba, která uplynula od času kdy došlo k zákrytu po okamžik stisknutí stopek (nebo zařízení, jež vytvoří časovou značku na magnetofonovém záznamu). Obvykle se udává kolem 0.3s, ale záleží na mnoha faktorech jako např. seeingu, slabosti hvězdy, zkušenosti pozorovatele (např. u zkušeného pozorovatele může činit pouze 0.1 s). Proto je nutné, aby si každý sám změřil svůj reakční čas změřil. Dále Vám popíšeme několik jednoduchých metod pro určení vaší osobní rovnice:

V nejjednodušším případě k tomu použijeme hodin a stopek. Stopky vynulujeme a budeme měřit např. desetisekundové intervaly na našich hodinách. Takových měření provedeme více a zapisujeme si odchylky od 10 s, které ukazují naše stopky. Osobní chybu stanovíme jako průměrnou hodnotu těchto odchylek. Při tomto testu však existuje jeden velký problém: již předem vidíte značku na hodinách, která označuje konec 10-ti sekundového intervalu, což ve skutečnosti při pozorování zákrytů není.

Jako další metodu můžeme vyzkoušet podobnou té předchozí, s tím rozdílem, že funkci hodin zastoupí např. Váš kamarád, který hlásí časové intervaly (a ty mohou být různé, ale přesně známé) a současně je také stopuje. Má výhodu v tom, že ví kolik sekund má uplynout od první minuty před okamžik kdy ohlásí stop.

Přesnější je metoda, kdy zapínáme a vypínáme stopky v přesné minutě, kterou registrujeme prostřednictvím rozhlasového přijímače. Stopky zapneme přesně na tónu celé minuty a vypneme na následující minutě. Přitom se nedíváme na hodiny. Po větší praxi, toto zkusíme bez radiového signálu. Zkoušíme např. zastavovat stopky přesně po 1s (samozřejmě bez pohledu na hodiny). Pokud zvládneme i tohle, prodloužíme interval na 30s. Po několika hodinách takových pokusů budete dobře znát svou osobní rovnici.

Pokud žádná z těchto metod vám neurčí stabilní hodnotu Vašeho reakčního času, můžete vyzkoušet následující: Podle časového signálu vysílaného rádiem, ve kterém jsou oznamovány jdoucí minuty - jako 51, 52,.. 59, zapneme stopky přesně na celé minutě a necháme je běžet následujících deset tónů (tj. uplyne deset sekund). Stopky vypneme na desáté sekundě. Pokud jsme se spletli (a stopky vypnuli např. na 9.6), měření opakujeme až do doby, kdy skutečně stopky vypneme na desáté sekundě. Potom si přečteme údaj na stopkách. Vidíme údaj větší než 10 s, protože měřený interval je větší o Váš reakční čas. Odečteme tedy od něj 10 s a dostanete svoji osobní rovnici.

Vysvětlení k mapkám


S největší pravděpodobností se budete setkávat s mapkami, které vydává pro své pozorovatele EAON. Proto se s nimi blíže seznámíme:

* Horní řádek uvádí jméno planetky a označení hvězdy. U hvězdy je uvedena pouze její identifikace.

* Druhý řádek udává okamžik těsného přiblížení.

* Pod hlavičkou "Minor planet" následují tyto údaje:

- V.mag. = visuální magnituda planetky

- Diam. = absolutní průměr v km a přibližný průměr v obloukových
vteřinách,

- µ = okamžitý pohyb v těsném přiblížení v obloukových vteřinách za hodinu,

- p = horizontální rovníková paralaxa v obloukových vteřinách,

- Ref. = zdroj dráhových elementů.

* Pod hlavičkou "Star" je uvedeno:

- Zdrojový katalog = zkratky pro zdrojové katalogy s jejich pozičními daty pro hvězdy jsou brány:

AGK3 = Dritter Katalog der Astronomische Gesellschaft

AGK3R = AGK3 reference strs

SAO = Smithsonian Astrophysical Observatory catalogue

SAOGC = SAO data z Albany General Catalogue

XZ = XZ catalogue

XZAGK = AGK3 hvězdy v XZ

ZC = Zodiacal Catalogue, poziční data z XZ

ZZ87 = předběžná verse (1987) R.Harrington's Zodiacal Zone
Catalogue

Pth70 = Perth 70 catalogue

Yale = Yale Zone Catalogues

LickV = Lick Voyager reference catalogues (A. Klemola)

FK3 = Dritter Fundamantalkatalog

FK4 = Fourtf Fundamantal Catalogue

FK4S = FK4 Supplement

NIRS = Northern International Reference Stars

N30 = Catalogue of 5268 standard Stars

Palom = Posice měřené z Palomarských Schmidtových desek

AC = Astrographic's Catalogue

FAC = A. Fresneausova verse Strasbourg Astrographic
Catalogue

PPM = Positions and Proper Motions (ARI, Heidelberg); za značkou katalogu mohou následovat poznámky: p = problémový případ, c = kritická poznámka, d = dvojhvězda, r = poznámka uvedena.

- a = rektascenze (Ekvinokcium B1950.0) v epoše zákrytu

- d = deklinace (Ekvinokcium B1950.0) v epoše zákrytu

- V.mag. = visuální magnituda hvězdy

- Ph.mag. = fotografická magnituda

* Poslední řádek obsahuje informace ohledně zákrytu:

- delta m = změna magnitudy

- Max. dur. = maximální délka pro pozorovatele na střední čáře ( v
časových sekundách)

- Sun. = elongace Slunce (ve stupních)

- Moon = elongace(ve stupních) a osvětlená část (v %) Měsíce

* Malá hvězdná mapka ukazuje část oblohy kolem 15° x 15°. Zahrnuje pouze hvězdy V. mag. 7.0 a jasnější. Čárkovaný obdélník ukazuje část, která je nakreslena na větší mapě.

* Velká hvězdná mapa je založena na Dunham's Combined Catalogue nebo v případě FAC hvězd na obou kombinovaných katalozích FAC. Hvězda, která má být zakryta je zakroužkována a je vždy uprostřed. Na pravé straně je měřítko vizuálních magnitud, většinou v rozsahu od 1 do 10 mag. Pro slabé FAC hvězdy mohou být rozsahy 2-11, 3-12,...
Hvězdná mapa také ukazuje cestu planetky s křížky označujícími denní polohy v 0 h.

* Světová mapa ukazuje Zemi jako pohled z hvězdy, tj. střed disku je bod na zemském povrchu, kde je hvězda v zenitu. Noční strana je část orámovaná silnou čarou. Cesta stínu je označena centrální čarou a severní a jižní hranicí (zahrnující efekt rotace Země). Paralelní čárkované čáry ukazují cestu stínu prk centrální čáru posunutého o 1 obloukovou vteřinu planetky vzhledem k hvězdě. Časy, které jsou napsané dole se týkají prvního a posledního křížku na čáře; také je uveden interval mezi dvěma křížky na čáře.

Vyhodnocení pozorování, vyplnění formuláře EAON


Jak již bylo zmíněno výše, Vaše pozorování jsou cenná pouze jako jeden celek i s výsledky pozorování od ostatních účastníků sítě. Proto při každém svém pozorování pečlivě vyplníme protokol (i v případě negativního pozorování, které je stejně cenné jako positivní pozorování).

Tyto formuláře obsahují následující hlavní údaje (originální protokol je součástí tohoto návodu):

1) Základní údaje

- datum,

- označení hvězdy,

- číslo a jméno planetky.

2) Pozorovatel

- jméno a přesná adresa (telefon).

3) Pozorovací stanoviště

- zem. šířka a délka, | V případě zákrytů hvězd planetkami musí

- nadmořská výška. | být tyto informace co nejpřesnější.

4) Nastal zákryt? ano/ne

Byla vidět také planetka? ano/ne

Časový průběh pozorování:

- začátek pozorování,

- začátek a konec přerušení pozorování (může nastat např. pře-

chodem oblačnosti),

- zajímavé úkazy během zákrytu (např. blikání, záblesk atd.),

- konec pozorování.

Časové údaje uvádějte v UT, dále udejte osobní chybu (je-li změřená) a
případný komentář.

5) Dalekohled

- typ,

- průměr,

- zvětšení,

- montáž (azimut., ekvatoreální),

- má dalekohled pohon?

6) Časomíra a způsob záznamu

- stanice časového signálu,

- způsob záznamu: stopky (digitální, mechanické); magn. záznam;

metoda oko-ucho; válcový chronograf jiný způsob (jaký),

- způsob pozorování: vizuální; televizní; fotometrický; jiný (jaký),

7. Pozorovací podmínky

- průhlednost atmosféry (dobrá, průměrná, špatná),

- stabilita obrazu hvězdy (dobrá, průměrná, špatná),

- vítr,

- teplota,

8. Další komentář

V protokolu existují zvláštní kolonky, kterým je třeba věnovat více pozornosti;

- zkratky jmen pozorovatelů - musí být napsány,pokud jsou známy,

- dvojité nebo vícenásobné stanice musí být použity, když dva nebo více pozorovatelů s jejich vlastními dalekohledy jsou situovány blíže než 1 km od sebe,

- v případě pozitivní události, nezapomeňte prosím uvést Váš reakční čas (osobní rovnici) o kterém bylo pojednáno výše.


Dalibor Hanžl, 30. 01. 2004, 11:13
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS