KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
Jasné, zamrzlé polární čepičky a oblačnost nad rezavě zabarvenou krajinou ukazuje Mars v tomto ročním období jako dynamický svět. To vše je zachyceno na snímku z NASA Hubble Space Telescope pořízeném 12.5.2016, kdy byl Mars od Země vzdálen 80 milionů kilometrů. Snímek ukazuje detaily s rozlišením 30 až 50 km v průměru.
Velká tmavá oblast vpravo je Syrtis Major Planitia, jeden z prvních útvarů objevených na povrchu planety pozorovateli v sedmnáctém století. Christiaan Huygent tento útvar použil pro měření rychlosti otáčení Marsu (den na Marsu trvá 24h 37m). Dnes víme, že Syrtis major je štít starobylé neaktivní sopky. Na tomto snímku jeho vrchol obklopují mraky tvořící se v pozdním odpoledni.
Velký oválný útvar jižně od Syrtis Major je jasná planina Hellas. Má průměr kolem 1760 km a téměř 8 km hloubku, vznikla asi před 3.5 miliardami let dopadem asteroidu.
Oranžová oblast uprostřed snímku je Arabia Terra, obrovská pahorkatina v severní části Marsu. Má rozlohu asi 4500 km. Krajina je hustě pokryta krátery a silně erodovaná, což naznačuje, že by se mohlo jednat o jeden z nejstarších terénů na planetě. Celou tuto oblast brázdí vysušené říční kaňony (příliš malé nato, aby je bylo možné vidět na tomto snímku) a ty se táhnou až k velkým severním nížinám.
Podél rovníku od východu na západ se táhne South of Arabia Terra. Vidíme je jako tmavé útvary, známé jako Sinus Sabaeus (k východu) a Sinus Meridiani (na západ). Tyto tmavší oblasti jsou pokryty tmavým skalním podložím a jemnozrnným pískem, který obrousil starodávné lávové proudy a další sopečné rysy. Tyto zrnka písku jsou hrubší a méně reflexní než jemný prach, jež dává typický rudý vzhled jasnějším oblastem na Marsu. Pozorovatelé v minulosti tyto oblasti zmapovali na Marsu jako první útvary.
Celá jižní polární čepička Marsu je zahalena do závoje mraků. Severní ledová čepička ustoupila a má poměrně malou velikost, protože na severní polokouli Marsu nyní panuje pozdní léto. HST vyfotografoval také řídká odpolední mračna, která se táhnou až do 1600 km vzdálených středních severních šířek. U západního okraje se nachází ranní mraky a mlhy.
Na této polokouli je několik míst přistání kosmických sond NASA, včetně Vikingu 1 (1976), Mars Pathfinderu (1997) a také stále pracujícího vozítka Opportunity. Přistávací místa pro vozítka Spirit a Curiosity jsou na druhé straně planety.
Toto pozorování bylo provedeno několik dní před tím, než se Mars 22. května dostal do tzv. opozice, tedy do bodu na své dráze, kdy se Slunce a Mars nachází přesně na opačných stranách od Země a kdy Zemi od Marsu dělila vzdálenost jen 75.8 milionů km. Dne 30. května se Mars nacházel Zemi nejblíže za 11 let a to ve vzdálenosti 74.9 milionů km. Planeta Mars je v opozici velmi fotogenická, protože při pohledu ze Země je plně osvětlena Sluncem.
Dvouletá těsná přiblížení Marsu k Zemi nejsou stejná. Dráha Marsu kolem Slunce je výrazně eliptická, takže minimální vzdálenosti od Země se pohybují v rozsahu 56 až 100 milionů km.
K tomuto dochází proto, protože přibližně jednou za dva roky oběžná dráha Země oběžnou dráhu Marsu dožene a dojde k zarovnání Země a Marsu do přímky, takže Mars a Slunce jsou na opačných stranách. Tento jev je výsledkem rozdílu oběžných dob Země a Marsu. Zatímco oběh Země kolem Slunce trvá známých 365 dní, Mars jednu otočku dokončí za 687 pozemských dní. Výsledkem je, že Země vykoná téměř dva oběhy kolem Slunce v čase, kdy Mars učiní pouze jeden oběh. Z toho potom vychází to, že opozice Marsu nastávají přibližně každých 26 měsíců.
Webcam
