SONDA MARS 96 ZNICENA



Rusko vypustilo 16. listopadu sondu, ktera po prekonani 100 milionu kilometru a deseti mesicich letu mela pristat na povrchu planety Mars. Raketa nesouci sestitunovou sondu odstartovala ve 21.48 SEC z kosmodromu Bajkonur v Kazachstanu. Povrchu Marsu mela dosahnout 12. zari pristiho roku.

Jiz dve hodiny po startu nad ni vsak rusti odbornici ztratili kontrolu, pricemz zavada udajne nastala v motorech, ktere stanici nenasmerovaly na drahu k Marsu. Vedci se ji snazili primet k poslusnosti, nadeje, ze uspeji, byla vsak mala a cele zarizeni tak byloodsouzeno ke shoreni v atmosfere. Sonda dopadla 18. 11. 1996 v casnych rannich hodinach do vln Ticheho oceanu, aniz ohrozila lidske zivoty. Podle nejnovejsich propoctu americkeho vesmirneho velitelstvi (SPACECOM) se tak stalo zapadne od pobrezi Chile.

Australske urady uvadeji, ze sonda spadla do more mezi Velikonocnimi ostrovy a chilskou metropoli Santiagem na 31. stupnijizni sirky a na 96,3 stupnich zapadni delky. Ruska kosmicka sonda, jejiz cesta k planete Mars skoncila zahy po startu, zrejme zcasti shorela v atmosfere. Plutoniove baterie obsahujici radioaktivni material, ktere se na jeji palube nachazely, podle vedcu patrne nebyly pri dopadu poskozeny a lezi nyni na morskem dne. Jelikoz podle map dosahuje v teto oblasti hloubka kolem sesti kilometru, je nepravdepodobne, ze by se mohlo podarit casti sondy z morskeho dna vyzvednout. Jak uvedl David Knox ze SPACECOM, jeho urad sleduje objekty ve vesmiru, nikoliv v zemske atmosfere, proto nemuze rici, zda vubec neco ze sestitunove sondy vstup do atmosfery preckalo a pokud ano, kam presne casti zarizeni dopadly.

Podle specialistu z Narodniho uradu pro letectvi a kosmicky prostor (NASA) je pravdepodobne, ze dva 50kilogramove pristavaci moduly, ktere byly konstruovany tak, aby je neposkodilo pristani na Marsu, v atmosfere neshorely. Kazdy z modulu nesl dve plutoniove baterie velikosti schranky od 35 mm filmu, jez dohromady obsahovaly 200 gramu radioaktivniho materialu. Rusti vedci tvrdi, ze ani zar, jemuz byly behem pruletu atmosferou clanky vystaveny, ani naraz pri dopadu na morskou hladinu by nemel zpusobit poskozeni baterii.

Jejich nazor podporila i mluvci americkeho ministerstva energetiky Carmen MacDougallova, ktera rovnez rekla, ze "i kdyby doslo k uniku radioaktivity, coz neni pravdepodobne, vitr nyni fouka smerem od Chile".

Sonda nesla 270 gramu plutonia 238, karcinogenu, jehoz vdechnuti zpusobuje rakovinu plic a leukemii. Konstrukce specialnich schranek, v nichz bylo plutonium ulozeno, vsak zarucuje, ze zbytky sondy nebudou pro sve okoli predstavovat hrozbu. Americti specialiste tvrdi, ze plutonium 238 neni vojensky vyuzitelne a polocas jeho rozpadu, ktery je oproti ostatnim radioaktivnim materialum vyrazne kratsi, je 87 a pul roku.

Hlavnim cilem vedeckovyzkumne mise bylo overit, zda na "Rude planete" v minulosti panovaly podminky vhodne pro existenci zivota, a pokusit se nalezt znamky pritomnosti zivych organismu. Stejne jako v pripade dvou americkych sond, z nichz jedna byla vypustena pred ctrnacti dny a start druhe je planovan na 2. prosince, bylo prvoradym ukolem ruskeho vedeckeho zarizeni pokusit se najit znamky cinnosti vody. Nalezeni dukazu, ze se na puste planete kdysi nachazela voda, by naznacilo mnohe o existenci zivota na tomto vesmirnem sousedu Zeme.

Soucasti aparatury bylo zarizeni pro odebrani vzorku z vrstev pod martskym povrchem. Vzorky mely byt podrobeny analyze, jejiz vysledky pristavaci modul odesle na orbitalni cast sondy, odkud po zesileni poputuji k Zemi.

Samotna sonda, jejiz vyroby se ucastnilo na 20 statu, je vybavena vedeckou aparaturou, na jejimz vyvoji se podileli i slovensti odbornici. Pracovnici vedecko-vyzkumneho a vyvojoveho oddeleni Ustavu experimentalni fyziky SAV v Kosicich se zucastnili vyroby pristroje, ktery mel zaznamenavat silu energeticky nabitych castic, ktere se pohybuji na orbitalni draze Marsu.

Start sondy byl planovan jiz pred dvema lety, ale kvuli financnim problemum mohl byt uskutecnen az nyni. Celkove naklady na vyzkumnou misi dosahly 64 milionu americkych dolaru.