SESTE VYROCI VYPUSTENI HST



Nova zlata era pruzkumu vesmiru zacala 24. dubna 1990, kdy byl vynesen na obeznou drahu kolem Zeme kosmicky dalekohled. Behem uplynulych sesti let prace HST obrovskym zpusobem narostl v astronomii pocet objevu. V temer 400 lete historii od vynalezu dalekohledu, kterym astronomove pozorovali vesmir, se v tak kratkem case neudalo tolik revolucnich objevu.

V prostoru bez omezujici atmosfery, obiha kolem Zeme 12.5 tunovy dalekohled, kterym hledime do vesmiru a skladame mozaiku poznani o planetach, hvezdach a galaxiich. Kosmicky dalekohled pomohl potvrdit nektere teorie a ke vzniku dalsich dal podnet. Mnohokrat pozorovani z dalekohledu prineslo prekvapeni k jevu, pro ktery teorie jeste neexistovaly.

Nektera prvenstvi HST

- Ziskal  pohled do  nejvzdalenejsiho vesmiru,  pohled zpet  k
  pocatku casu, do ery kdy se mohly formovat prvni galaxie.

- Poskytl  prvni mereni  tvaru  a  velikosti galaxii  v rannem
  vesmiru.

- V mezigalaktickem prostoru detekoval  reliktni helium od Big
  Bangu.

- Poskytl prvni zretelne  opticke snimky materskych galaxiich,
v nichz  vznikaji  kvasary -  mimoradne  jasne  a energeticke
objekty ve vesmiru.

- Objevil prvni prirodni ultrafialovy laser ve vesmiru.

- Objevil novou vzdalenou  tridu krizovych gravitacnich cocek,
ktere  v  konecnem  dusledku  mohou  poskytnout nove mohutne
"zvetsovaci sklo" k sondovani vesmiru.

- Z okoli Zeme ziskal poprve v historii povrchovou mapu
asteroidu.

- Identifikoval  tridu transientu  "roztristenych mesicu", jez
obihaji   kolem  vnejsiho   viditelneho  okraje  Saturnovych
prstencu.

- Ziskal dostatecne detailni pozorovani k tomu, aby bylo mozne
ziskat prvni povrchovou mapu planety Pluto.


- Momoradne tenky par prstencu  zhaveho plynu, ktery obklopuje
hvezdu, ktera explodovala v  r. 1987, nejblizsi supernovu za
poslednich 400 let.

- Pozoruhodne chuchvalce plynu  obklopujici umirajici hvezdy.
Jsou prinejmensim prikladem obrovskeho mracna objektu, ktere se
podobaji  na komety, jez byly  vytvoreny kolizi horkeho a
chladnejsiho plynu.

- Nektere    hvezdy   se    mohou   rodit    uvnitr   vysokych
plyno-prachovych piliru, ve kterych jsou ukryty pred zarenim
blizkych hvezd.

- Prachove disky  kolem nove vznikajicich  hvezd v mlhovine  v
souhvezdi  Orion,  ve  ktere  mohou  take  vznikat  soustavy
podobne nasi.

- Prepisovani  ucebnic:  Nektera  zjisteni  HST  vstoupi  jako
historicke objevy do dejin astronomie.

- Hmotne  cerne diry  jsou realne  a lze  je nalezt  v jadrech
galaxii i presto, ze jejich puvod neni dosud objasnen.

- Prvni stadia formace planet jsou spolecne vice hvezdam.

- Temna  skvrna  na  Neptunu  se  obcas  objevi a obcas zmizi.
Jestlize  skvrna  z  jedne  polokoule  vymizi,  objevi se na
protilehle polokouli skvrna nova.

- Jupiteruv   ledovy   mesic   Europa   ma  tenkou  kyslikovou
atmosferu.

- Okolo  nasi slunecni  soustavy existuje  pas stovek  milionu
komet.

Nerozresene hadanky, zjisteni z HST, ktera dosud nebyla plne vysvetlena

- Proc se vesmir jevi mladsi nez nejstarsi hvezdy?

- Proc v rannem vesmiru maji galaxie tolik rozdilnych tvaru?

- Hvezdy  na   konci  sveho  vyvoje   vytvari  velke  mnozstvi
rozmanitych  a  jedinecnych  plynovych  utvaru,  jako  napr.
smycky, objekty podobne na komety a disky.

Ze vsedniho "zivota" HST

- HST pozoroval priblizne 8000  nebeskych objektu. Je to temer
takovy pocet  hvezd, ktere muzeme  ze Zeme pozorovat volnym okem.

- 2.5  trilionu bytu  vedeckych dat  z HST  je ulozeno  na 375
optickych discich.

- HST pouzivat  katalog s 15 miliony  presnymi pozicemi hvezd,
ktere mu umoznily spatrit hvezdne cile.

- Bylo  publikovano  nejmene   1000  vedeckych  clanku,  ktere
pojednavaji  o  vysledcich  pozorovani  z  HST.  Tyto clanky
publikovali astronomove ze 35 zemi.

- HST  37000 obletl  Zemi a  urazil tim  vzdalenost temer 1300
milionu km.