TRI MISE K MARSU KONCEM ROKU 1996


Douglas Isbell, Headquarters, Washington, DC
Diane Ainsworth, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA


USA a Rusko se navrati k Marsu, aby detailne prozkoumalo tohoto naseho kosmickeho souseda. NASA's Mars Global Surveyor, Mars Pathfinder a Russia's Mars '96 mise jsou planem tri samostatnych projektu spustenych v listopadu a prosinci 1996. Mars Global Surveyor "odveze" na obeznou drahu Marsu sest vedeckych pristroju ke studiu atmosfery, povrchu a nitra teto planety. Tato sonda by mela byt vypustena 6. listopadu 1996. Nasledujici projekt je ruska sonda Mars 96, ktera vynese k Marsu 12 pristroju plus dva male pristavaci moduly s dvema penetratory. Ruska sonda bude vypustena 16. listopadu 1996. Posledni projekt z teto serie Mars Pathfinder vynese na povrch Marsu maleho pojizdneho robota, start se predpoklada, ze probehne 2. prosince 1996.

Zahajeni letu kosmicke sondy NASA je zacatkem nove ery ve vyzkumu Marsu, novou ctizadost a iniciativu USA poslat par sond k rude planete kazdych dvacet sest mesicu az do roku 2005. NASA novy desetilety program automatickeho vyzkumu, znamy jako Mars Surveyor program, dava dalsi krok k zjisteni znalosti o Marsu. Program je soustreden do tri oblasti zkoumani: hledani dukazu minuleho zivota na Marsu; porozumet martanskemu podnebi a mit to jako lekci pro minule a budouci podnebi na Zemi; porozumet geologii planety s ohledem na podporu budoucich lidskych misi na Mars.

Dulezite je sjednoceni tematu vyzkumneho programu hledani vody, ktera je klicovym pozadavkem pro zivot, ridi podnebi a je pro zivot nezbytna. Drivejsi vyzkumy byly zamereny castecne na nalezeni a pochopeni minuleho stavu vody na Marsu. Mars Global Surveyor a Mars Pathfinder jsou predchudci dalsich misi, ktere budou kulminovat v prvnich nekolika letech pristiho stoleti s navratovymi automaty, ktere dovezou vzorky marsovskeho povrchu na Zem, eventuelne pozdejsim lidskym vypravam.

Mise NASA v roce 1996 k Marsu jsou pokracovanim vyzkumu teto planety, ktera zacala v roce 1965 sondou Mariner 4 a pokracovala v 70. letech sondami Viking. Z drivejsich vyzkumu vedci sestavili portret Marsu plny kontrastu. Povrch Marsu je charakteristicky pohorimi, kratery jako na Zemi nebo Mesici, nesmirne vysokymi vulkany, pred kterymi je Mt. Everest maly trpaslik a kanony, ktere se tahnou v delce, jako kdyby napric USA.

Marsovska atmosfera tvori pouze jedno procento atmosfery pozemske, jsou zde trvale polarni cepicky, ktere jsou zasobarnou zmrzle vody. Pristi krok ve vyzkumu Marsu podle vedcu je ziskat naprosty prehled nad celou planetou a overit vzdalena pozorovani z nasi planety. Mars Global Surveyor je navrzen pro studium atmosfery, povrchu a vnitrnich oblasti po cely marsovsky rok. Ruska sonda Mars 96 orbiter bude take mapovat nejvyssi atmosferu a jeji interakci se slunecnim vetrem.

Ruska sonda Mars 96 uskutecni dve pristani, ktera budou na severni polokouli v oblasti nazvane Amazonis Planitia a dva penetratory ktere dopadnou se dostanou 1 az 6 metru pod povrch. Tyto sondy budou ziskavat detaily o atmosfere a povrchu v oblasti, kde pristaly. NASA prispiva dvema experimenty k misi MARS 96: Mars Oxidation Experiment, ktery bude merit oxidacni rychlost martanskeho prostredi a dalsi experiment, kterym prispiva NASA je Tissue-Equivalent Proportional Counter, ktery bude studovat radiacni prostredi v meziplanetarnim prostoru a blizko planety Mars.

Mars Pathfinder bude vybaven mobilnim roverem, ktery bude zkoumat skaly a pudni material kolem pomerne velke oblasti pristani, tim dava vedcum okamzity pohled na material povrchu rude planety. Pathfinder se dostane k Marsu v cervenci 1997, ackoliv posledni opusti Zemi. Mars Pathfinder po kratkem letu jako prvni z tri sond dospeje k Marsu. Pristane 4. cervence 1997 v oblasti Ares Vallis.

Pathfinder je navrzen k ukazce nove technologie pri pristani sondy a roveru na povrchu planety. Pathfinder se dostane skrze horni atmosferu na Mars pomoci padaku, potom nafoukne obrovske balony jako polstar pro dopad. Sonda bude sbirat technicka a atmosfericka vedecka data v prubehu sestupu na povrch. Prvotnim cilem mise je test moznosti vyuziti roveru pro vyzkum povrchu planety. Kamera bude provadet panoramaticke obrazky okolniho prostredi po pristani a zacne predavat data primo k Zemi s rychlosti nekolik tisic bitu za sekundu. Predpokladana doba zivota Pathfinderu je priblizne 30 "slunecnich" nebo martanskych dni (asi stejny pocet jako dnu na Zemi).

Pathfinder rover, Sojourner, bude dopraven k Marsu ve slozenem stavu. Jeden ze slunecnich clanku je vystaven Slunci, rover ziskava z neho potrebnou energii pro svoji cinnost. Sojourner bude zkoumat povrch nezavisle na pristavacim modulu a pouze se na neho bude spolehat pri komunikaci se Zemi.

O dva mesice pozdeji nez Pathfinder dorazi k Marsu ruska sonda Mars 96 a sonda NASA Mars Global Surveyor. Bude to 11. a 12. zari 1997. V prvni fazi se bude Mars Global Surveyor pohybovat kolem Marsu po vysoke elipticke draze a po ctyrech mesicich se dostane nizeji k Marsu v hornich vrstvach atmosfery uzije techniky nazvane "aerobraking" k premisteni se na drahu nizkou, skoro kruhovou, ktera se bude nachazet nad poly planety. Do brezna 1998 Surveyor bude schopen ziskavat kolekci dat, mapovat povrch planety a fotografovat jedinecne rysy, jako jsou polarni oblasti na Marsu a sit ricnich kanalu.

Mars 96 donese k rude planete tucet pristroju a tucet mensich zarizeni k studiu vyvoje marsovske atmosfery, povrchu a vnitrnich oblasti. Krome meteorologickych a seismickych pristroju sonda nese zarizeni k snimkovani povrchu Marsu, zkoumani obsahu vody ve skalach a pokusi se detekovat a zmerit magneticke pole na Marsu.

JPL vede Mars Pathfinder a Mars Global Surveyor misi. Sondu MARS 96 vede Ruska kosmicka agentura a Ruska akademie ved.