METEORITY VYDAVAJI SVEDECTVI O PRIMITIVNIM ZIVOTE NA RANNEM MARSU



Donald L. Savage, Headquarters, Washington, DC (Tel.: 202/358-1727)
James Hartsfield, Johnson Space Center, Houston, TX (Tel.: 713/483-5111)
David Salisbury, Stanford University, Palo Alto, CA (Tel.: 415/723-2558)


Vedecky tym NASA na Johnson Space Center (JSC), Houston, TX a z Stanford University, Palo Alto, CA ziskal dukazy, ze na Marsu pres 3.6 miliardami let existoval primitivni zivot.

Vedecky tym se domniva, ze objevil prvni organicke molekuly Marsovskeho puvodu. Pracovnici zkoumali vzorky horniny z Marsu, ktera se na Zem dostala jako meteorit. Uvnitr meteoritu objevili nekolik mineralnich rysu biologicke aktivity, organismu podobnym bakteriim. Tento objev bude publikovan v Science 16. srpna, kde se vedecke komunite predlozi jako rozsahly material k dalsimu studiu.

Dvoulety vyzkum vedou odbornici na planetarni vedu z JSC Dr. David McKay, Dr. Everett Gibson a Kathie Thomas-Keprta z Lockheed-Martin, spolupracuje na nem i Stanfordsky tym v cele s profesorem chemie Dr. Richardem Zerem a dalsich sest vedcu z NASA a pracovniku z universit.

"Neni to pouze jedna vec, ktera nam dava moznost doufat, ze se jedna o svedectvi zivota na Marsu. Je to spise spojeni mnoha a mnoha veci, ktere jsme zjistili," rika McKay. "Vyzkum zahrnuje Stanfordskou detekci ocividne jedinecneho vzorku organickych molekul na bazi uhliku, ktere tvori zaklad zivota. Objevili jsme tez nekolik jedinecnych mineralnich fazi, ktere jsou znamymi produkty primitivnich mikroskopickych organismu na Zemi. Zda se, ze vse podporuji struktury, ktere mohou byt mikroskopickymi fosiliemy a pribuznost vsech techto rysu na ruznych mistech."

"Dokazat, ze pred 3.6 miliardami let existoval zivot na Zemi je velmi obtizne, natoz na Marsu," rika Zare. "Dukazy, ktere jsme shromazdili zahrnuji presne datovany vzorek, ktery obsahuje puvodni mikrofosilie, mineralogicke charakteristiky zivota a svedectvi o slozite organicke chemii."

"Po dva roky jsme k provadeni analyz pouzivali nejlepsi technologie a verime, ze jsme zjistili celkem rozumne svedectvi zivota na Marsu," dodava Gibson. Netvrdime, ze mame konecne presvedcive dukazy. Nase badani predkladame vedecke komunite k overeni, dalsimu vyzkumu, vylepseni i pripadnemu vyvraceni. Doufame, ze po roce, ci dvou letech jiz otazku rozresime tak ci onak."

"Zatim uvadime nejrozumnejsi interpretaci nasich zjisteni. Zalezi na ostatnich vyzkumnych skupinach, zda nase vysledky prijmou a nebo vyvrati," rika McKay.

Ohniva hornina vazici 4.2 poundu, pripominajici brambor, je meteoritem, jehoz stari je datovano na 4.5 miliardy let. Pochazi tedy z doby, kdy byla formovana planeta Mars. Domnivame se, ze hornina pochazi z urcite hloubky pod Marsovskym povrchem a v rannych dobach slunecni soustavy, kdy meteority bombardovaly nasi planetu, byla rozlamana na mensi kousky. Pred 3.6 - 4 miliardami let, v dobe o ktere se obecne soudi, ze planeta Mars byla teplejsi a mokrejsi, mohla voda pronikat prasklinami v podpovrchovych horninach a vytvaret tam podzemni vodni system.

Z atmosfery Marsu byla voda vycerpana oxidem uhlicitym a mineraly obsahujici uhlicitany byly ulozeny ve zlomcich hornin. Tym objevil znamky zivych organismu, ktere take mohou mit spojeni se vznikem uhlicitanu a nektere zbyle mikroskopicke organismy mohou byt fosilizovany zpusobem, jakym fosilie vznikali ve vapencich na Zemi. Potom, pred 16 miliony let na Mars dopadla kometa nebo obrovsky asteroid a vyvrhl kousek horniny z podpovrchu do prostoru. A tento ulomek horniny pak po miliony let letel kosmickym prostorem. Pred 13000 lety zasahl Zemi a jako meteorit dopadl do Antarktidy.

Uhlicitan je v drobounkych kulickach, ktere vedci objevili v mnoha utvarech. A to je interpretovano jako naznak zivota. Stanfordsti vedci snadno urcili detekovatelne mnozstvi organickych molekul, ktere se nazyvaji polycyklicke aromaticke hydrokarbonaty (PAHs). PAH jsou koncentrovany v uhlicitanovych oblastech. Badatele z JSC objevili mineralni slouceniny, ktere spolecne sdruzuji mikroskopicke organismy a mozne mikroskopicke fosilni struktury.

Nejvetsi z moznych fosilii dosahuji rozmeru mene nez 1/100 prumeru lidskeho vlasu a vetsina z nich ma jen 1/1000 prumeru lidskeho vlasu. Pokud bychom jich seradili vedle sebe kolem tisice, dosahly by rozmeru , jako tecka na konci teto vety. Nektere z nich maji vejcity tvar, zatimco jine jsou ploche. Ve vzhledu a velikosti jsou struktury prekvapive podobne mikroskopickych fosiliim nejmensich bakterii objevenych na Zemi.

Meteorit, ktery ma oznaceni ALH4001 byl objeven v r. 1984 Allanem Hillsem v ledovem poli Antarktidy pri vyrocni expedici National Science Foundation's Antarctic Meteorite Program. Za ucelem studia byl ulozen v JSC Meteorite Processing Laboratory a jeho mozny martansky puvod nebyl az do roku 1993 uznavan. Je to jeden z dosud identifikovanych 12 meteoritu, ktere spojuji jedinecne vysledky chemickych rozboru pudy Marsu provadene v r. 1976 sondami Viking. ALH 4001 je ze vsech 12 meteoritu nejstarsi - jeho stari je trikrat vetsi nez stari ostatnich.

Mnoha ze zjisteni tymu vedcu bylo mozne uskutecnit pouze s pouzitim nedavno vyvinutych novych technologi v oblasti skenovaci elektronove mikroskopie s vysokym rozlisenim a laserove hmotnostni spektrometrie. Jeste pred nekolika malo lety by mnohe z techto charakteristik byly nedetekovatelne. Ackoli posledni studie tohoto meteoritu a jinych, ktere jsou martanskeho puvodu znamky zivota nepotvrdily a byly neuspesne, je to mozne vysvetlit tim, ze byly obecne pouzivany mensi zvetseni a bez podpurnych technologi pouzitych prave v tomto vyzkumu. Tomu, ze vyzkum se musi odehravat na mnohem jemnejsi skale detailu napovida i posledni objev extremne malych pozemskych bakterii, nazyvanych nanobakterie.

Vedecka zprava v Science nese jmena deviti autoru, vcetne McKay, Gibsona a Thomas-Keprta z JSC; Christopher Romanek, drive z National Research Council post-doktorant z JSC, nyni je ve vedeckem kolektivu na Savannah River Ecology Laboratory (University of Georgia); Hojatollah Vali, National Research Council post-doktorant z JSC a zamestnanec McGill University, Montreal, Quebec, Canada; profesor Zare a studenti Simon J. Clemett a Claude R. Maechling a Xavier Chillier, student post-doktorandskeho studia ze Stanford University, Department of Chemistry.

Vyzkumny tym zahrnuje siroke spektrum expertu zabyvajicich se mikrobilologii, mineralogii, analytickymi technikami, geochemii, organickou chemii a analyzami ze vsech techto oboru. V jiz zminenem clanku Science najdete dalsi detaily, vcetne:

- Vyzkumnici na Stanford University pouzivali dvojity laserovy hmotnostni spektrometr - nejcitlivejsi pristroj tohoto typu na svete. Pomoci tohoto pristroje hledali spolecnou rodinu organickych molekul nazyvanych PAHs.

- Tym objevil neobvykle slouceniny - sulfidy zeleza a magnetit - tyto mohou produkovat anaerobicke bakterie a jine mikroskopicke organismy na Zemi. Slouceniny byly v meteoritu zjisteny primo v mistech, ktere se vazi ke strukturam podobnym fosiliim a uhlicitanovym globulim.

- Vytvoreni uhlicitanu nebo fosilii zivymi organismy behem doby, kdy meteorit lezel v zamrzle Antarktide je nepravdepodobne hned z nekolika duvodu. Stari uhlicitanu bylo urceno metodou materskeho-dcerineho isotopu na 3.6 miliardy let a organicke molekuly byly poprve detekovany ve starovekem uhlicitanu. Krome toho tym analyzoval sadu reprezentativnich vzorku jinych antarktickych meteoritu a nezjistil zadne znamky fosilnich struktur, organickych molekul nebo moznych biologickych produktu sloucenin a mineralu. Mimozemsky puvod zivota naznacuje i slozeni a rozmisteni PAHs organickych molekul v meteoritu. Na povrchove kruste meteoritu nebyly zadne PAHs detekovany - vsechny byly koncentrovany v nitru.